Slastné pokračování I.

Když mi bylo 15 let, svedla mne teta Maruška, do té doby bezdětná žena bratra mého otce. Byla přesvědčená, že je neplodná a tak ani netrvala na nějaké opatrnosti. Dopřávali jsme si nepřerušované šousty, kdykoliv to jen bylo možné. Zjištění, že je těhotná, vyvolalo bouřlivou radost v obou našich rodinách. Když potom porodila zdravého chlapečka, pokračovali jsme v zakázané rozkoši a mně se podařilo ve velmi krátké době ji napustit podruhé. Bylo zřejmé, že dosavatní neplodnost jejich manželství měl na triku strýc Karel. Toto jsem před časem popisoval ve svých povídkách Slastné začátky I. a II. Takže moje dnešní vyprávění by mohlo být nazváno Slastné pokračování. Po návratu z vojny jsem se vrátil do bytu k rodičům a příležitostně jsem se opět sexuálně vyžíval se svoji náruživou tetou. Další děti už nechtěla a proto měla nasazenou tehdy velmi populární Danu. Proto jsem neměl jsem natrénovavé přerušování soulože. A na to jsem nakonec dojel. Na jedné taneční zábavě jsem nabalil úžasně hezkou holku, která měla čerstvě po maturitě. Byla neobyčejně plachá a nezkušená. To mě hrozně lákalo. Navíc to byla, jak bychom řekli po staru, velmi výhodná partie. Kluci, kteří se o ni marně pokoušeli tvrdili, že je namyšlená. Její tatík byl totiž náměstek ředitele místní strojírny, prostě nomenklaturní kádr a papaláš jako vyšitý. Po dlouhé době jsem tuto zdánlivě nedobytnou pevnost konečně zdolal. Podařilo se mi ji nejenom odpanit, ale i zbouchnout. Nezbývalo nic jiného, než zachovat se čestně a jít požádat o ruku. Byl jsem podroben křížovému výslechu v rodině své nastávající. Podobalo se to skoro kádrovému pohovoru, ale nakonec jsem obstál. Byla vystrojena poměrně skromná svatba a já se odstěhoval do rodinné vily svého tchána. Byl to spíš palác, než vila. Konfiskát po Němcích, který tchán prozíravě za babku koupil a s pomocí podnikové údržby patřičně zvelebil. Byl jsem zvyklý na stísněné poměry bytu 2+1. Tady jsem s Danuškou, jak se moje novomanželka jmenovala, „vyženil“ celé jedno patro. Tchán se se mnou velmi brzy skamarádil a nabídl mi tykání. Měl se mnou velké plány. „Zařídím, abys byl co nejdřív přijat za kandidáta naší strany. Bez toho bys nemohl zastávat žádnou vedoucí funkci. A kdo ví, třeba to za pár let vezmeš po mně.“ Tím zřejmě myslel svoje náměstkování, až bude „vykopnut“ ještě výš. Dost dobře nechápal, že jsem nehodlal dělat žádnou kariéru, ale docela spokojeně si normálně žít. Také mne bral jako určitou posilu, protože jsem brzo zjistil, že doma je pěkně pod pantoflem. Teprve za čas jsem přišel na to, proč. Tchán, tento mocný funkcionář a dobře postavený odborník byl totiž utajený alkoholik. Navenek a při oficiálních příležitostech alkohol odmítal a vymlouval se na nemocný žlučník. Doma však rodinku přiváděl k zoufalství. Jak se dostal k chlastu, tak se ztřískal do bezvědomí. Samozřejmě, že v celém baráku nebyla ani kapka alkoholu. Byl ale neobyčejně vynalézavý a měl desítky skrýší po celém objektu. Jednu flašku s vodkou jsem našel, když jsem spravoval zaseknutý splachovač na WC. Myslelo mu to technicky, měl to tam schované a zároveň chlazené. Manželka s dcerou mu dokonce zařídily soukromou „záchytku“. Byla to komora, kam jej vždycky odklidily a zamkly až do vystřízlivěni. To se samozřejmě nedalo přede mnou utajit a tak jsem byl seznámen s rodinným tajemstvím. Od té doby jsem se na úklidu mrtvoly občas podílel. Ve fabrice jsem „povýšil“ z dělníka na technického úředníka. Tchán mě upíchnul do Oddělení technického rozvoje. Uplatňování a ověřování nových pracovních metod a technologií. Celkem pěkná zašívárna a za slušné peníze. Do práce jsme chodili pěšky, protože to bylo přibližně 15 minut pohodlné chůze. Slušná práce, nadstandardní bydlení a doma ženuška s bříškem a tudíž přípravená k domácím radovánkám. Mohl jsem být tedy celkem spokojený, ale to jsem nebyl. Moje novomanželka měla rizikové těhotenství a střídavě byla doma, nebo v nemocnici. Ale i když byla doma, bylo mi to houby platné, protože odmítala šukat. Údajně na doporučení lékařů. Chtěl jsem ji vycvičit na náhradní techniky, ale kouření resolutně odmítala. Když jsem po ni chtěl, aby mi vyhonila ptáka, tak ho držela se zřejmým odporem, jako prase kost. Pak mi rozpačitě řekla, že ji to připadá úchylné. Nakonec to korunovala názorem, že asi nejsem normální a že bych se měl nechat vyšetřit. Myslel jsem si o prdeli a přešel to mlčením. Později mi napadlo, že jsem ji měl doporučit, aby se nechala vyšetřit sama. Kdyby byla vychovávána v klášteře, tak bych se nedivil, ale navenek vypadala jako úplně normální holka. Na takové fóry jsem nebyl zvyklý. Bylo to k nasrání, mít doma těhuli a chodit spát s tvrdým. Nezbylo mi, než doufat, že se to časem podá. Není proto divu, že mě ženské okolo mne přiváděly na hříšné myšlenky. Zejména tchýně Růžena mi poslední dobou rajcovala stále víc. Všiml jsem si již dávno, že je to neobyčejně pohledná ženská. Bylo ji 37 let a v dívčích letech byla zřejmě velmi štíhlá. Nyní byla pěkně zaoblená všude tam, kde to mužskému oku lahodí. Výška 170, váha odhadem 68, hezky tvarované nohy, výrazně kulaté boky, štíhlý pas, náznak okrouhlého bříška a kozy trojky. Od té doby, co jsme si začali tykat, mě brala jako člena rodiny se vším všudy. V domě přede mnou chodila klidně ve spodním prádle. V koupelně se nezamykala a nechávala otevřené dveře. Tvrdila, že nemá ráda, když je malá koupelna plná páry. Občas, když se šla sprchovat, zavolala si mne, abych ji rozepnul podprsenku. Jindy si zase přála, abych ji přinesl osušku, kterou si „zapomněla“ v předsíňce. Odvracel jsem zrak a dělal slušňáka, ale dost dobře to nešlo. A tak jsem občas viděl její nádherné kozy s natrčenými žužlíky i pěkně černě zarostlou kundu. Není divu, že jak jsem byl nadržený, stálo mi péro jako kolík. Byla to Tantalova muka, takže mi občas nezbylo nic jiného, než abych si ulevil sám. Leštil jsem si šavli jako nějaký puberťák. Musel jsem prostě trochu slevit ze svých zásad. Pak přišlo to, co zákonitě přijít muselo. Jednou jsem odpoledne přišel z práce. Žena byla zase na několik dní v nemocnici. Bloumal jsem bezcílně po domě a nudil jsem se. Tchán kutil něco v garáži na svém novém poukazovém autě. Tchýně se povalovala na dece v zahradě a chytala bronz. Chvíli jsem ji šmíroval z okna a bylo opravdu na co koukat. Převracela se z boku na bok a na záda, úplně nahá. Hladově jsem na ni z okna čuměl, sliny se mi sbíhaly a ocas se začal hlásit silným ztopořením. Připomněl jsem si zásadu, že co je v domě, není pro mě a sedl jsem si k televizi. Asi po půl hodině se přihrnula v županu na holém těle a sedla si vedle mě. „Kdy jsi naposledy viděl Richarda?“, zeptala se po chvíli. „Asi před hodinou v garáži“, odpověděl jsem po pravdě. „Co dělal, byl v pořádku?“. „Myslím, že ano, luxoval v autě potahy.“ Nervózně vstala a odešla s tím, že se raději podívá, co tam tak dlouho dělá. O chvíli později byla zpět s uraženým a znechuceným výrazem v tváři. „Járo, pojď mi s ním pomoci. Zase se ztřískal jako čuně. Měl vodku v plastikové láhvi od destilované vody a vyžahnul ji skoro celou. Teď tam sedí v autě a je úplně gumovej.“ I tohle měl tchán vychytané. Tankoval výhradně Vodku, protože to je jediný destilát, který není z člověka pronikavě cítit. Sešli jsme do garáže a společně jsme jej dopravili do jeho soukromé „záchytky“. Sundal jsem mu boty. Růžena mu rozepnula límeček a přikryla jej dekou. Na dosah mu dala kbelík na zvracení a znechuceně odešla. Když jsme „mrtvolu“ vláčeli, několikrát se ji rozevřel župan. Opět jsem mohl letmo spatřit její poodhalené kozy a pěkně tvarované rajcovní stehna. Na vteřinu jsem viděl i tmavý klín. To stačilo , aby se znovu dostavila mohutná erekce. Dokonce se stalo, že o mě zavadila právě na tom citlivém místě. Překvapeně strnula, ale nedala na sobě nic znát. Prostě jsme oba dělali, jakoby nic. Po odklizení bezvládného Ríši jsme si oba sedli k televizi. Civěl jsem na obrazovku a předstíral, že sleduji program. Ve skutečnosti jsem po očku pozoroval svůj protějšek a měl jsem jednu hříšnější myšlenku než druhou. Růžena seděla mlčky, jen občas zhluboka vzdychla. Pak náhle vstala s poznámkou, že ji bolí hlava, takže si půjde raději lehnout. Osaměl jsem u televize, ale vůbec jsem nevěděl na co vlastně koukám. Vypnul jsem bednu a přesunul jsem se do naši ložnice, s úmyslem něco si přečíst. Lehl jsem si na široké letiště, kde jsem spal již několik dní zoufale sám. Ležel jsem jen v trenýrkách, protože bylo horké odpoledne. Když mi začalo být chladno, přikryl jsem se prostěradlem. Chvíli jsem si četl, ale pak mi vypadla knížka z ruky a usnul jsem. Najednou jsem se vzbudil s pocitem, že mě někdo pozoruje. Otevřel jsem oči a viděl jsem, že se nade mnou sklání Růžena. „Promiň, že tě budím, ale potřebuji aspirin a žádný už nemám. Doufám, že tady něco najdeš.“ Vstal jsem a vyhledal žádaný prášek. Při pohledu na ni se mi okamžitě zase začal probouzet můj neposeda. Měla na sobě rozkošnou noční prckošilku, která ji sahala sotva do půli stehen. Navíc se ji přes tenkou a průsvitnou látku zřetelně rýsovaly alespoň pěticentimetrové dvorce s vytrčenými kapličkami. Snažil jsem se, aby si neviděla mé vzrušení a nešikovně jsem se od ní odvracel. Ale bylo jasné, že si toho musela všimnout. Zatímco se sklenicí v ruce zmizela v přilehlé koupelně, aby zapila aspirin, zapadl jsem zase do postele a přikryl jsem se prostěradlem. Z koupelny jsem slyšel výbuch karmy a došlo mi, že se sprchuje. Asi bude zase chtít, abych ji přinesl „zapomenutou" osušku. Místo toho se za chvíli objevila opět ve své košilce a spokojeně prohlásila, že se cítí mnohem líp. Sedla si ke mě na postel a pohledem zavadila o bouli, kterou způsoboval můj napružený klacek. „Vypadá to, jako že si tady někdo staví stan“, poznamenala laškovně. Pak se teatrálně zachvěla. „Mám dojem, že jsem to s tou sprchou trochu přehnala, je mi docela zima. Že mi vezmeš k sobě, abych se trochu zahřála“. Aniž by čekala, co na to řeknu, nadzdvihla prostěradlo a vklouzla ke mě. Ležel jsem na zádech našponovaný jako prkno. Přilehla ke mě z levé strany a přehodila mi lýtko přes nohy. Zároveň mi levou rukou zajela pod trenýrky a zkušenou rukou uchopila moje křečovitě naběhlé péro. Zeď byla najednou prolomena. Levou rukou jsem ji najel na kundu a prsty jsem začal masírovat frajtra. Pravou jsem se zmocnil kozy a lehce ji sevřel. Zasténala blahem a znásobila své úsilí. Vnikl jsem prstem do její jeskyňky, která byla již báječně provlhlá a pomalu jsem ji začal dráždit. Náhle se vztyčila, energicky ze mě doslova strhla trenýrky. Přetáhla si prckošilku přes hlavu, odhodila ji stranou a vzápětí na mě nasedla. Zkušeně nasadila ptáka na okraj mušličky a pomaloučku dosedala. Ládovák zmizel v hladové kundě jen to mlasklo. Najednou jsem byl v ní nadoraz. Bylo to božské. Očima jsem hltal tu rajcovní podívanou, kterou mi štědře nabízela. Pevná, pěkně formovaná stehna, rozkošně huňatá pampeliška, ve které jsem byl zapíchnutý až na doraz. Příjemně okrouhlé bříško, hezky klenuté boky, kterých jsem se pevně chytil. A nad vší touto krásou. lehce prověšené trojky s parádně naběhlými žužlíky. Lehce předkloněná, opřená o ruce, se pohupovala a postupně zrychlovala tempo. Kozy se jí pohupovaly a přímo vyzývaly k uchopení, potěžkání a jemnému stisknutí. Tiše při tom milostně sténala. Oči i ruce měly hody, kterých jsem se nemohl nabažit. Přitáhl jsem si ji blíž a začal jsem olizovat, ssát a jemně okusovat jednu zduřelou bradavku, zatímco druhou kozu jsem hladil a lehce mačkal. Bylo krásné vidět, jak ji to vytáčí do stále většího tempa. I na mne to působilo velmi stimulativně. Slastný pocit příjemné křeče se stále stupňoval. Jakoby to vycítila, zpomalila tempo a na chvíli zcela znehybněla. Převzal jsem iniciativu. Převrátil jsem ji na záda, aniž bych z ní vyklouzl. Sevřela mi boky stehny a lýtka zaklesla za zády. Zároveň začala rytmicky zvedat klín. Protahoval jsem ji dlouhými a pomalými pohyby, protože jsem si chtěl tu nenadálou mrdačku pořádně vychutnat. Jenže cesta do pekel je dlážděna dobrými předsevzetími. Byl jsem k zbláznění nadrženej. Pomyšlení, že mrdám vlastní tchýni mě tak rozrajcovalo, že se mi rozum přestěhoval do koulí. S nádhernou tryskající křečí jsem se do ní vystříkal několika prudkými šprycy. Rozpálená kunda mě svírala a doslova hladově vycucla všechny spermáky, které ze mě divoce vylítly. Znehybněl jsem v ní a ulehčeně jsem se usmál. Pak jsem ji něžně políbil a převrátil jsem nás na bok, abych na ni neležel. Za chvíli mi pták změkl a vyklouzl ven. Leželi jsme dál v obětí a líbali se jako pominutí. Nepadlo jediné slovo. Nebylo o čem mluvit. Nějaké řečičky o lásce nebyly na místě. Tady se prostě sešli dva lidi, kteří si potřebovali pořádně zamrdat. Hladil jsem ji po příjemně hebké, teplé kůži a vychutnával ladné křivky jejího pružného těla. Vybavil jsem si přitom manželku a její trapnou pasivitu při šukání. To vlastně ani nebylo šukání, ale docela nudné, manželské souložení. Pak jsem si vzpomněl na vášnivé mrdačky s tetou Maruškou. Musel jsem přiznat, že nemohu posoudit, která z těchto dvou prcniček je lepší. S Maruškou jsem byl krásně sehraný, ale s Růženou to bylo kouzlo nového zážitku. Ani ona nezahálela a jemně si hrála s poněkud ochablým pyjonýrem. Ten v krátké době opět žulově ztvrdl a za chvíli byl opět tam, kam patří. Tentokrát jsem si dal záležet a vyklepával jsem ji matraci dobrých dvacet minut, během kterých se udělala třikrát, nebo čtyřikrát. Znovu jsem ji lahůdkově obstříkl děložní čípek. A jak jsem to měl rád, zase jsem v ní zůstal, dokud můj dezertér nezměkl a zrádně nevyklouzl. Lehli jsme si na bok, tak, že jsem měl její nádhernou prdelku v klíně. V ruce jsem držel pružnou, krásně hladkou a příjemně teplou kozu, která mi tak akorát sedla do ruky. Byl jsem nádherně vyšukanej a pomalu jsem se přestával vědět o světě. Když jsem se probral, zjistil jsem, že mi péro zase trčí. Vedle sebe jsem cítil příjemné teplo ženského těla. Pozorně jsem nasadil špičku namlouváka do štěrbiny mezi stehny a hýžděmi, která neomylně vede rovnou do nejsladší dírky na světě. Lehce jsem zatlačil a vzápětí jsem cítil, jak hladce vnikám do příjemně teplé a vlahé kundy. Růžena jen lehce vzdychla a sevřením poševních svalů začala vítaného vetřelce ždímat. Tentokrát to bylo ještě delší. Bez problémů jsem stačil zadržovat vyvrcholení a udržoval jsem se v té fázi, kdy se ještě dokážu kontrolovat. Když jsem se konečně vystříkal, podíval jsem se na hodinky a zděsil jsem se. Byla už skoro půlnoc. Klidně bych s ní spal až do rána a určitě bychom si stříhli ještě pár čísel. Ale bylo nebezpečí, že se tchán probere ze svého útlumu a začne manželku postrádat. Bylo by krajně nemilé, aby ji našel v mé posteli. Poněkud rozpačitě jsem si uvědomil, že jsem se do tchýně třikrát vystříkal. Čekal jsem, že až z ní spadne okouzlení z nečekaného, i když od ní možná rafinovaně připraveného mrdu, dostanu pořádně vynadáno. Ale ku podivu o tom neřekla ani slovo. Možná z toho všeho byla tak vypleskaná, že si to v tom rajcu ani neuvědomila. Nebo to nepovažovala za důležité a nechtěla si kazit hezký prožitek. Pomalu jsem se opět propadl do příjemného spánku. V polovědomí jsem sotva vnímal, jak se opatrně potichu vykradla. Když jsem se ráno probudil, téměř nevěděl, zda to byla skutečnost, nebo živý sen. Pořádný flek na prostěradle ale mluvil sám za sebe. Rozhodl jsem se, že tam toho sedláka nechám a až se Dana vrátí z nemocnice, tak jí ukážu, jak strádám. Budu ji licoměrně tvrdit, že mě z nedobrovolné sexuální abstinence vysvobodila noční poluce. S rozpaky jsem očekával setkání u společné snídaně. Byl jsem strašně hladový. Uvědomil jsem si, že pro samé mrdání mi vůbec nenapadlo, že bych mohl večer něco sníst. Ríša se vyspal z opice do růžova a překypoval dobrou náladou. Růžena mi připadala jako rozkvetlá květina. Sám jsem se cítil poněkud nedospalý, ale byl jsem ve věku, kdy mi to vůbec nevadilo. Obvykle byla atmosféra u snídaně po Ríšově úletu napjatá až dusná. Růžena tak obvykle trestala manžela za včerejší prohřešek. Tentokrát však nepadaly slova výčitek a rozproudil se normální, běžný rozhovor. Teprve když jsem pomáhal sklidit nádobí se stolu, setkali jsme se s Růženou na chvíli v kuchyni. Otřela se o mě kozami a lehce mi přejela rukou po poklopci. Protože Ríša odešel do garáže pro auto, měli jsme minutu, nebo dvě. Sotva jsem postavil podnos s nádobím, přitiskla se zezadu ke mě. Vnímal jsem přes košili na zádech příjemný tlak jejích prsů a nedočkavě jsem se otočil. Pevně jsme se objali a políbili. Rozevřela nohy, přitiskla se bokem na moje stehno a začala se o něj třít kundou. Znovu mi rukou lehce přejela přes poklopec. "Vždy připraven, to se mi líbí. Vydrž do večera, já to také musím vydržet. Ani nevíš, jak dlouho jsem to neměla a jak moc se těším." Lehce mě ještě jednou políbila a pohladila mě po tváři. Vyšli jsme před barák a já přisedl k Ríšovi do auta. Růžena nám otevřela vrata na ulici a dlouho nám mávala, než zmizela v zatáčce. Uvědomil jsem si, že tohle normálně nedělá, zvlášť ne po Ríšově úletu. Budu ji muset upozornit, aby své nadšení trochu krotila. Během pár minut jsme byli před fabrikou a rozešli jsem se na svá pracoviště. Tak mi skončilo období celibátu a opět se mi otevřelo nebe bezmezných mrdaček. Téměř denně jsem oblažoval Růženu a samozřejmě i sebe. Mimo to jsem si nejméně jednou týdně si odskočil optákovat Marušku. Růženě náhle přestal vadit manželův alkoholismus. Dokonce si myslím, že mu občas do některých jeho skrýší nenápadně doplňovala zásoby. Pak jsme jenom provedli úklid mrtvoly a šli jsme ten namáhavý úkon zašukat. Jenom mě trochu vyvádělo z míry, že odmítala jakoukoliv antikoncepci z mé i její strany. Při našem prvním mrdání jsem ji sice třikrát vykropil kapli, ale naštěstí jsme se strefili do neplodných dní. Možná, že to měla načasované a šťastná náhoda ji vyšla vstříc. Díky moji nezkušenosti, nebo pohodlnosti, či zmlsanosti jsem přišel již ke třem dětem. Protože jsem se znal, raději jsem na vojně se svými náhodnými známostmi, ač nerad, používal, šprcky. Byl jsem ochoten je používat i s Růženou, ale nechtěla ani slyšet, protože ji prý protivně dřou. Antibabypills, které tchán občas vozil ze služebních cest ze zahraničí rovněž odmítala, že ji po nich bolí žaludek. Když jsem se zmínil o pesaru, dověděl jsem se, že k tomu je nutná gynekologická prohlídka. Při ní doktor určí velikost a naučí dámu s tou vymožeností zacházet. A to Růžena zásadně odmítala. Přece se nebude zbytečně svlékat před cizím chlapem, byť by to byl doktor. Začalo mi docházet, odkud má její dcera určité blbé předsudky. Takže jsme prcali bez ochrany a já se opravdu snažil poctivě a včas házet semeno ven. Po několika týdnech přišla celá znepokojená, že má jakési tušení. Myslel jsem, že se tchán Ríša něčeho domákl a strašně jsem se vyděsil. Když viděla moje zděšení, začala se tomu smát. „Tak zlé to zase není, ten nemá o nás ani zdání. Ale myslím, že jsem v jiném stavu.“ „To je skoro stejně zlé, jako kdyby se něčeho domákl. Co s tím budeme dělat?“ Přestože jsem takovou zprávu vyslechl v životě již po čtvrté, zase to se mnou zamávalo. Zato Růžena vypadala náramně spokojeně. „Nestarej se. Mám to už promyšlené. V nejbližší době, až si s tím budu jistá, sdělím tuto radostnou novinu svému starému. Vytmavím mu to, že si to za rámeček nedá. Vsugeruji mu, že v jednom z jeho četných raušů se mu podařilo udělat ze mě podruhé maminku. Bude koukat jako puk a jistě mi nabídne, že přes své známosti zařídí diskretní přerušení těhotenství. No a já to odmítnu, protože doufám, že odpovědná role postaršího otce jej odvrátí od démona alkoholu. Sice nevěřím ani za mák, že by to mohlo zabrat, ale jako důvod je to dobré. A hlavně: já se na to dítě těším. První jsem nechtěla, ale tohle je z lásky a já nejsem zase tak stará, abych to nezvládla. Ta tvoje švagrová přece také měla první děcko těsně před čtyřicítkou a potom ještě jedno. A obě ty děti jsou pěkné a zdravé. Viděla jsem ji s nimi nedávno, když jsme se potkaly na nákupech a chvíli jsme si povídaly. Docela jsem ji ty děti záviděla, ale mít další s tím mým ochlastou bych tedy nechtěla. Takže když to teď dopadlo takhle, jsem spokojená a vím určitě, že pokud nebudou nějaké zdravotní komplikace, tak si to tvoje dítě nechám.“ Bylo zřejmé, že je již rozhodnutá a nedá si do toho mluvit. Z jedné strany jsem byl polichocen, že mi (ačkoliv to nevěděla) pochválila děti, ale z druhé strany jsem měl vítr, aby si to nějak nedala dohromady a neodhalila tak moje a Maruščino tajemství. Nakonec bylo po jejím. Tchán byl neobvykle zkrotlý a za trochu vlídnějšího zacházení se smířil se svým otcovstvím. Dokonce se snažil žertovat, že by si nikdy nepomyslel, jak si jeho žena vezme příklad z dcery. Skončil s obdivuhodným postřehem, že v jednom roce se stane otcem i dědečkem. Rád bych věděl, jak by se tvářil, kdyby věděl, že v obojím mám prsty, nebo spíš ocas.