Markéta IV.

…Markéta vstala, zkontrolovala závěsy a rozsvítila všechny světla. Potom otevřela skříň, vyňala odtud videokameru a podala ji otci: „Tak to udělej…“ Pan Derych nepotřeboval víc pobízet. Zprovoznil přístroj a přiložil si ho k oku. „Tak se mi předveď, holčičko!“ Markéta zaváhala. Část vzrušení z ní vyprchala a zapochybovala, zda to byl dobrý nápad. Otočila se k němu zády a objala se rukama. Uměla si představit, jak hledáček kamery přejíždí od hnědých vlasů, po záda až k zadku, stehnům a lýtkům. „Předkloň se,“ zavelel pan Derych. „Opři se o zeď a roztáhni nohy. Chci vidět ten tvůj kosočtverec.“ Markéta poslechla a hned jak provedla, co po ní chtěl, bylo jí jasné, jasné, že si přibližuje její pohlaví tak, aby vyplnilo celé pole filmu. Sáhla dolů, aby se alespoň prsty zakryla, ale on to pochopil špatně. „Ještě si ji nehoň. Napřed se musíš představit.“ „Představit? Jak představit?“ Markéta se otočila a zjistila, že jeho úd je vztyčený v ocelové tvrdosti. Zatoužila, aby ho měla k sobě. Musel se přestat ovládat. Fascinovaně zírala na ten vztyčený stožár. „Co mám udělat?“ „Musíš se divákovi představit,“ řekl její otec. „Chci, aby věděl, že se má na co těšit. Ukaž mu postupně kozičky, kundičku a prdelku. Vysvětli mu, co jsi zač. Řekni mu, jak se jmenuješ.“ „Dobrá,“ Markéta si olízla rty a podmanivým hlasem řekla: „Jmenuji se Sandra a chtěla bych…“ Otec po ní hodil polštář. „Ne, žádná vymyšlená jména. Chci, aby divák slyšel jen pravdu. Celou pravdu.“ Markéta zrudla. Copak nebylo dost, že si ji smí natáčet? Má ještě na sebe prozrazovat, jak se doopravdy jmenuje? Co tím otec sleduje? Znovu pohlédla na třepotající stožár. „Jmenuji se Markéta,“ řekla a když se otec zamračil, dodala: „Ve skutečnosti se jmenuji Markéta Derychová. To je mé pravé jméno. Jsem studentka ekonomické fakulty.“ „Moc dobře,“ řekl otec. „Ukážeš nám kozičky?“ „Ano, jistě.“ Markéta si nadzvedla dlaněmi prsa a tlačila je k sobě. „Tohle jsou moje čtyřky. Tohle jsou kozy Markéty Derychové. Všichni chlapi mi mezi ně chtějí strčit čuráka. Nebo chtějí, abych si sama lízala bradavky.“ „Výborně,“ řekl otec. „Ukaž nám to, holčičko.“ Markéta si strčila k ústům tvrdou bradavku a dotýkala se jí špičkou jazyka. Po chvíli pak Derych pověděl: „Tak a teď nám prezentuj svou píčku. A pověz nám, co bys s ní ráda.“ Markéta položila pravou nohu na postel a zajela si prsty mezi stydké pysky. „Tohle je moje kundička. Je ještě těsná, protože mám devatenáct let. Šoustali mne do ní jen tři chlapi. Jeden z nich se jmenoval Gar a koupil si ji za peníze. Nechala jsem se opíchat jako prodejná děvka. To je důvod, proč jsem tady. Můj vlastní otec si mne koupil. Můj vlastní otec teď natáčí mojí vlhkou píču. Dělá mu to dobře. Má tak velkého čuráka, že bych se s ním hned nechala ojet…“ Markéta si stoupla až před kameru, široce se rozkročila a přímo do objektivu si roztáhla stěny pochvy. „…právě teď mi tatínek filmuje moji kundičku. Jsem přímo nad jeho ocelovým ptákem.“ „To stačí,“ zarazil ji pan Derych. „Teď zezadu.“ „Zezadu?“ Markéta se začervenala, ale otočila se a vystrčila se tak, že mohl vidět celou zadnici i s černou dírkou uprostřed. „Líbí se ti moje prdelka? Je docela těsná, ještě jsem v ní nikoho neměla. Ani prst. Vzrušilo by tě, kdybych si před tebou strčila prst do zadečku?“ „To by se mi moc líbilo,“ odpověděl pan Derych. „Ukaž mi, jak si honíš řitní dírku…. Zatím si dovnitř nic nestrkej. Jen si ji pomaž šťávou z kundičky.“ To nebylo složité; po stehnech jí stékala hotová řeka, plný proud poševního šlemu. Zabořila si dovnitř ukazovák s prsteníčkem a pak roztírala tekutinu podél stehen až nahoru, ke staženému konečníku. Brzy ucítila, jak povolují jeho stěny a jak snadno proniká dovnitř připravenými prsty. „Pokračuj!“ Pomalu se snášela dolů a mířila přímo na trčící úd. V zádech cítila žhavý pohled kamery. Aniž bych kdokoliv z nich cokoliv řekl, zasunula si otcův úd přímo do kundičky. Dorazila se až na samotné dno. Vychutnávala si ten pocit. „Ach, ty děvko,“ slyšela ho vydechnout, „takže si přece jen dostala, co jsi chtěla. Natočím tě, jak šoustáš s vlastním otcem. Bože, tak na co čekáš… Hýbej přece prdelí, ty malá kurvičko.“ Markéta ho sotva slyšela; soustředila se plně na slast, kterou předtím nepoznala. Bylo to proto, že se miluje s otcem? A nebo proto, že ji natáčí? A nebo proto, že ji nadává do děvek? Usilovně přirážela zadnicí a hlasitě sténala do peřiny. „Co jsi to provedla,“ zaslechla najednou, „vždyť jsi mne udělala.“ Celá zmámená cítila, jak jím procházejí křeče orgasmu. Těsně se k němu přitiskla, stáhla poševní svaly a vychutnávala dávku horkého semene. „To je v pořádku,“ šeptala, „nestyď se, šoustej mne až do konce. Vystříkej mne, až budu téct jako vodopád. Natoč mne, jak mi teče z kundy semeno. Natáčej moji rozšoustanou píču…“ Nadzvedla se a ukázala na kameru trojúhelník klína; přitom si roztahovala pysky, aby mohlo semeno kapat volně na zem. Muselo ho být ohromné množství; trvalo notnou chvíli, než pramen vyschl. Markéta do něj vložila prst a přímo před ním ho olízla. „Ty jsi mne naučil polykat, vzpomínáš si. Dobře jsi vychoval svoji dcerušku, nemyslíš?“ Pan Derych jen unaveně mávl rukou. Oči se mu zavíraly. Sotva usnul, Markéta rychle vyjmula pásku z kamery a nahradila ji čistou. Teď, když ji vzrušení přešlo, nehodlala riskovat, že by se záznam dotkla do nepovolaných rukou, počítaje v to i ruce vlastního otce. Pak se klidně odešla osprchovat. Cítila se skvěle.