Hádka

Konečně přišly prázdniny a já si je chtěla pořádně užít. Kazily mi to akorát známky ze školy, máma je ještě neviděla a já chtěla na celé Velikonoce vypadnout s kamarádkami na chatu. V bytě jsem proto všechno poklidila, uvařila a dokonce jsem uklidila i klec křečkovi. Je mi navíc už patnáct, takže můžu odjet klidně na celý víkend. Máma přišla jako obvykle kolem páté hodiny. Byla ráda, ale rychle pochopila, co potřebuji. Vysvětlila jsem jí, že musím odjet s kamarádkami, protože jsem jim to slíbila a už jsem s nimi domluvená. „Chci vidět index, pak můžeš odjet, kam chceš,“ řekla jen na moje opakované dotazy. Nedalo se nic dělat, ukázala jsem jí dvě pětky z matiky a čtyřku z češtiny. „To snad nemyslíš vážně! Nikam s kamarádkami, budeš trávit Velikonoce se strýčkem na chatě jako tvůj bratr!“ křičela. Bohužel to myslela vážně. Můj úchylný bratr jezdí na Moravu každý rok na Velikonoce jenom, aby si užil vyplácení holek. Ve vesnici se to prý pořádně dodržuje. V sedm hodin večer už přijížděl strýček a všechny nás vítal. Já jsem otráveně nasedla do auta, když máma ještě strýčkovi něco našeptávala. Co to bylo nevím, ale bratr se jen tak uchechtával a já začala pomalu tušit. Na vesnici jsme přijeli pozdě v noci a rychle jsem si šla lehnout. „Zítra je zelený čtvrtek, to si užijete všichni radosti dost,“ říkal na můj utrápený výraz strýček Albert. A skutečně měl pravdu. Druhý den si radosti užívali, ovšem na můj úkor. Já jediná nebyla zvyklá na jejich tradice. Vzbudili mě ještě za tmy a s tetou jsme uklízeli celý dům. Prý je to starý zvyk, pomocí kterého se dostávají blechy z domu či co. To mě opravdu nezajímalo, ale byla jsem ráda, když jsme měli všechno hotovo, když vycházelo Slunce. Bohužel to byl teprve začátek. S východem Slunce jsme přišla rodina ke stolu a začala se modlit. Bratr pouze pokukoval po místnosti, a tak jsem dělala to stejné. Modlitbu jsem stejně neuměla a i kdyby, tak na žádného Boha nevěřím. Oddechla jsem si, když konečně modlitba skončila. Kdybych věděla, co mě ale čeká, modlila bych se klidně celý den. „Teď se svlékneme a jdeme za dům na rosu,“ prohlásil strýček Albert. Byla jsem v šoku a vůbec jsem nechápala, co tím myslí. Přece se tady nebudu svlékat, říkala jsem si. To už ale teta, strýc a bratr vycházeli z domu nazí. „Tak rychle Zuzko,“ volal na mě strýc. „Mám ti snad pomoct,“ dodal. Tak to ne, pomyslela jsem si a velice pomalu jsem se přemohla k sundání pyžama. Naštěstí mám i přes noc kalhotky. Sundala jsem si pomalu tričko a promnula si mé prsy, které se jen tak pohupovaly na odiv čekajícího strýce a bratra, který byl smíchem bez sebe. Prsa nemám příliš pevná, ale za to pořádně velká na můj věk, takže se oba měli na co koukat. Začala jsem se červenat a pomalu soukala kalhoty od pyžama k zemi. Stála jsem tam už jenom v tangách a odebrala se je následovat ostatní ven. Všichni jsme došli za dům, já se spíš skrčeně proplazila, aby mě nikdo neviděl a naskytl se mi pohled, který jsem opravdu nečekala. Strýček si na nás připravil koupání v rose, ovšem v kopřivách! Neudržovaná část zahrady za domem nebyla posekaná snad roky, kopřivy se tyčily do obrovské výšky. Jako opařená horkou vodou jsem stála, když v tom se rozeběhla teta a vlétla do hradby z kopřiv s výkřiky probíhala zarostlou částí zahrady. „Teď ty Zuzko, ať tě vidíme. Sundej si ty kalhotky a utíkej,“ řekl stroze strýc. Já jsem ale nemohla, jenom sem stála a koukala. V tom jsem pocítila šimrání na zádech, pozdě jsem si uvědomila, že je to bratr, který mi je stahuje. Chtěla jsem se otočit, ale v tom mě za ruce chytil strýc. „Tady si nebudeš hrát na rozmazlenou holku, mám tě z toho vyléčit, jak mi poručila tvoje matka,“ křičel na mě strýc. To už jsem nevydržela, pouze se sesunula k zemi a plakala. Strýček mě rychle zvedl, chytil za ruce a držel mě napnutou ve výšce. Pomalu začal popocházet ke kopřivám za mého neustálého křiku a breku. Vepředu mě téměř nic nechránilo, pravidelně se holím a mojí broskvičku pokrývá jen tlustá čárky z chlupů. První kopřivy, které jsme míjeli, docela ještě šly. Stihla jsem držet nohy u sebe, takže se jenom otíraly o stehna a já téměř nic necítila. Další kroky už ale byly k nevydržení, zepředu mě šlehaly kopřivy a různé další trávy. Brečela jsem, kopala a kdejak jsem se snažila uvolnit ze sepětí strýce. Ten však nepouštěl a pomalu se mnou prošel malé kolečko a vrátil se zpátky k domu. Tam už čekal bratr a s obrovskou kopřivou v ruce se rozběhl ke mně. Když pohlédl na moji odhalenou a od rosy mokrou kundičku, bylo mi jasné, co chce udělat. Nevzmohla jsem se ale na nic, sice jsem kopala, ale strýc s pomocí tety mě přemohly. Bratr mi strčil začátek kopřivy mezi nohy a pomalu jí protáhnul mojí rozevřenou kundičkou. Snad dvoumetrovou kopřivu mi soukal mezi pysky neuvěřitelně pomalu. Teta ji navíc tlačila co nejvíce do mého vnitřku, aby tření mělo pořádnou intenzitu. Já se mohla bolestí zbláznit. „Teď budeš zdravá aspoň deset let,“ posmíval se mi strýc Albert. To už jsem ani pořádně neslyšela, omdlela jsem bolestí. Probudila jsem se o pár hodin později. Ležela jsem v pokoji s roztaženými nohami a nějakým obkladem na mojí berušce. Ta stejně jako celé tělo šíleně pálila. Snažila jsem se trochu pohnout, ale příliš to nešlo. Jakýkoliv kontakt s dekou končil mým zasténáním. To nejspíš upozornilo někoho ve vedlejší místnosti a skřípání podlahy mi prozradilo, že budu mít návštěvu. I přes bolest jsem stáhla nohy k sobě a červená ňadra si zakryla rukou. Naštěstí do místnosti vstoupila teta, s láskyplným úsměvem mi přinesla čaj, jako by se nic nestalo. Jako kdyby už zapomněla, že i ona mě držela, když mi tu pálivou věc strkali mezi nohy! „Já jsem tím taky musela projít. Teď už to beru jakou součást rituálu Velikonoc,“ řekla s křečovitým úsměvem, vyhrnula si sukni a ukázala mi její spálenou buchtičku. Možná na tom byla ještě hůř než já, ale asi po těch letech to snášela mnohem lépe. „Musíš odpočívat na Velikonoční pondělí, ale uvidíš, že zítra už bude všechno v pořádku,“ dodala, položila mi čaj na stůl a zase odešla z pokoje. Nezbylo mi nic jiného, než jí věřit. Většinu dne jsem trávila v pokoji, druhý den odpoledne jsem už mohla i vstát a celkem chodit. Kundička ale stále pálila. Snažila jsem se radši na ráno zapomenout a normálně si povídala s celou rodinkou. Až do večeře mi nic nepřipomínalo, co jsem prožila. Jako včera i dnes mi večerní koupel prozradila, že bolest rozhodně nepřejde. Stékající voda po mém těle byla jako bičování. Každá kapička byla jako žhavý uhlík na mé kůži. Radši jsem toho nechala, oblékla si pyžamo a šla do pokoje. Tam už na mě čekala teta a v ruce držela jakýsi kelímek s mastičkou a skleničku s něčím průhledným. „Tohle ti udělá dobře, je to stará receptura,“ povídá. Musela jsem se zase vysvléknout z pyžama a teta mi potřela celé tělo celkem příjemným olejíčkem. Libovala jsem si v příjemné masáži jejích rukou, když v tom jsem je ucítila, jak mi vlétly k mé broskvičce a začaly ji roztahovat. Rychle jsem se zvedla a posunovala se pryč z postele. „Musím ti tam dát mastičku, jinak tě pálení nepřejde,“ uklidňovala mě. Co jsem mohla dělat, lehla jsem si opět na postel a nechala si vtírat mast na moje nejintimnější místa. Teta se v tom skutečně vyžívala. Nejprve mi mastí potřela závojíčky, potom mi ještě více roztáhla nohy a začala mi mast vtírat i dovnitř. Na odpor jsem se nevzmohla, stejně by mi nebyl moc platný. Když mi potřela snad celý vnitřek pochvy a určitě si všimla, že jsem ještě panna, odkryla mi jednou rukou stydké pysky a druhou začala masírovat můj poštěváček. Vždycky si natřela prsty do masti a potom jezdila kolem dokola mého klitorisu, který se pořádně začal zvětšovat. Po pár minutách už jsem to nemohla vydržet, zrychlil se mi dech a začala jsem potichu vzdychat. „Pořádně si to užijeme, pojď,“ šeptala teta a přitom nad postel a posadila zadek přímo na můj obličej. Byla jsem dost překvapená, ale zároveň vzrušená od její masáže poštěváčku. Navíc jsem ucítila její pevný jazyk, jak prolézá mojí beruškou a já už instinktivně zabředla jazykem do její velké broskvičky. Takhle jsem si svůj první sexuální zážitek rozhodně nepředstavovala, ale rozhodně to bylo příjemné. Teta byla zkušená a během pěti minut, kdy mi jazykem projížděla kundičkou, jsem dostala aspoň třikrát orgasmus. Když jsem dovedla ke vzrušení i ji, obejmula mě a odešla z pokoje. Spala jsem jako malé dítě a probudila se uprostřed neděle. Byl to úžasný den, jídla bylo neuvěřitelné množství a všichni k sobě byli hodní. Žádné rituály ani nic jiného. Věděla jsem ale, že to nejhorší mělo teprve přijít. Netušila jsem ale, že to začne už večer. Po obvyklé koupeli na mě nečekala v pokoji teta, ale strýc. Chtěla jsem okamžitě utéct, ale Albert mě chytil na chodbě, zacpal mi pusu rukou a vtáhl mě zpátky do pokoje. „Na zítřejší velikonoční pondělí nemůžeš jít jako panna, všichni by se ti vysmáli,“ řekl. V tu chvíli vstoupila do pokoje teta a v ruce držela dlouho vařečku. Strýc mě položil na postel, sednul si mi na břicho a roztáhl nohy. Bohužel jsem čekala pravidelné namazání mastičkou, takže jsem měla jen župan a pod ním žádné spodní prádlo. Teta popadla z křesla kalhotky a nacpala mi je do pusy, abych nemohla křičet. Obešla celou postel a vařečkou mířila do mojí broskvičky. „Ááááááááááááááááá,“ zakřičela jsem i přes kalhotky v mé puse, když mi teta vrazila plnou silou vařečku proti mé panenské bláně. Ta se naštěstí protrhla na první pokus a další zasunutí vařečky do mé broskvičky už jen dotrhaly zbylé kousky. Aby teta získala jistotu, nakonec ještě ruku vsunula až po zápěstí do mého rozkroku a několikrát s ní otočila na všechny strany. Obrovská bolest, kterou jsem trpěla v tu chvíli, je vůbec nezajímala. „Buď ráda, že jsme tě nepotrhali,“ řekl opovržlivě strýc Albert. S tím také odešli z pokoje a nechali mě krvácet na bílé prostěradlo. Po jejich odchodu jsem jen přisunula nohy k sobě, ztočila se do klubíčka a rychle usnula. Spánek snad moji bolest zahojí, myslela jsem si. Ráno mě vzbudilo šimrání na nohou. Jak jsem postupně procitala, zjištovala jsem, že to není žádné šimrání, ale spíše štípání vrbových proutků na mých stehnech! „Jaaauuuuu, co to děláš,“ zakřičela jsem na bratra. Ten však nepřestával a pomlázkou mě vyplácel dál na zadek i stehna, na kterých jsem měla ještě zaschlou krev od včerejšího večera. Během asi pětiminutového výprasku mi stehna i obě půlky zadečku pokryly červené čáry od pomlázky. Bratr si skutečně užil a dal mému krásnému, oblému zadečku zabrat. Jak jsem sebou škubala, pár ran navíc sklouzlo i mezi nohy, což jsem vždy doprovodila obrovským výkřikem bolesti. „Máš si vzít bílé šaty, co jsou tady na křesle,“ řekl bratr po dokončeném výprasku. Pohlédla na křeslo a viděla bílé kratinké šaty na ramínka s poměrně malým výstřihem. Když bratr, kterého jsem počastovala všemi nadávkami, které znám, odešel, zvedla jsem se z postele a přišla si prohlédnout šaty. Věděla jsem, že tvrdohlavost nemá cenu a nasoukala se do nich. Sotva mi zakrývaly zadeček a navíc byly pořádně průhledné! Tlustá čárka z chloupků na mém přirození byla bez problémů vidět. „Pojd už dolů, musíme jít na náves,“ ozval se zespodu strýcův hlas. S chloupky tedy už nic nenadělám, pomyslela jsem si! U stolu jsem již měla připravenou menší snídani, po které jsme všichni vyšli před dům a nabrali směr na vesnické náměstí. Tam už byl pořádný chumel. Ozývaly se výkřiky a kolem dokola pobíhali koledníci za podobně oděnými děvčaty. Tak to nebude tak hrozné, říkala jsem si v duchu, čeká mě jen další výprask. To jsem se ale mýlila. Po chvíli procházení po návsi, pár ranách pomlázkou od probíhajících koledníků, mě strýc poslal za ostatními asi deseti dívkami, které se shromáždili na kraji náměstí. Když jsem tam došla, všechno mi bylo jasné. Náměstím teče potok, do kterého jsme se měli všichni v bílých šatech ponořit. Sice se nám nechtělo, ale koledníci za námi byli nesmlouvaví. Skočila jsem do vody, která mi ihned na uvítanou nadzvedla sukni a co horšího – pálení mi připomnělo, že kopřivová koupel ještě není docela zhojená! Při smíchu na břehu stojících koledníků jsem si znovu kratičkými šaty zakryla zadeček a moji broskvičku. Kluci s pomlázkami nás hnali o něco níže po proudu potoka, kde už voda sahala až k prsům. V tu chvíli jsme ani šaty nemuseli mít, látka se přisákla na tělo a nabízela neobyčejnou podívanou. Nakonec jsme se zastavili u jakéhosi brodu, kde voda sahala po kotníky. V tu chvíli přiběhli další kluci. Ti však namísto pomlázek měli pruty, na kterých čněly ostny! „Ted každá dostane osm ran na zadek, pět přes stehna a další dvě budou překvapením,“ smál se jeden z kluků. Postupně z nás určovali jednu po druhé a vykonávali ortel. I přes křik dívek jsem si stihla prohlédnout, kdo stojí kolem mě. Drželi jsme se v kruhu, takže jsem všechny viděla zblízka. Kolem stály i desetileté dívky, nejstarší účastnice rituálu mohla být stejně stará jako já. „Dříve to bylo mnohem horší, ted už je to jenom pár ran a trochu krve,“ snažila se mě uklidnit jedna z dívek, na kterou jsem se také při obhlídce podívala. Chtěla jsem se jí na něco zeptat, ale náš rozhovor ukončil výkřik: „A ted ta nová!,“. Bylo mi jasné, že jsem jediná nová ve vesnici. Dva kluci se na mě vrhli a strhli mi bílé šaty, které už stejně dávno neplnili funkci. Přitom si samozřejmě i užili. Několikrát mi bolestivě projeli prstem kundičku a mačkali prsa a bradavky na nich! Před hlavním vykonavatelem jsem se musela předklonit, vystrčit na něj můj červený zadeček a rukama se chytit za kotníky. V této nelidské a ponižující pozici začaly dopadat první rány. „Aáááááááá, to nééééééééééééé,“ křičela jsem neustále. Mladík nebral na výkřiky ohled a prutem s ostny mi trhal kůži na prdelce. Při třetí ráně mě už další kluci museli držet, při vyplácení přes stehna jsem už skoro nic nevnímala. A to nejhorší mělo teprve přijít! Po páté ráně do stehen mě každý z kluků vzal za jednu nohua a zvedli je do vzduchu. Já visela hlavou dolů a moje kundička byla vystavená očím všech návštěvníků bolestného rituálu. Práááásk!!!!! První rána, které dopadla na moji roztaženou kundičku, mi ji totálně znecitlivěla. V tu chvíli jsem si nebyla jistá, jestli mi mezi nožičkami vůbec něco zbylo. Krev, jenž se z ní vyhrnula a stékala po stehnech, mi byla jasným důkazem, že rána trefila naprosto přesně! Prááásk!!! „Uuuuááááááááááááá,“ řvala jsem při dopadu druhém dopadu prutu. V kundičce jsem ucítila obrovskou bolest a divné trhnutí. Ránu prutem nevydržel svěrač a moje moč vytékala společně s krví z mojí berušky. Přihlížející to obrovsky pobavilo a já myslela, že se propadnu studem! S červeným spodkem těla, stehny od krve a moči, jsem se odplazila mimo jejich pohledy. Moč neuvěřitelně pálila na rozbitých stehnech, kundičce i zadečku. Nemohla jsem se ani hnout. Pootevřenými očima jsem viděla, že nás někam postupně odnáší. Když mě pevný stisk uchopil za nohy a ruce, ztrácela jsem už pomalu vědomí. Dál si jen pamatuju, že mě opět hodili do vody, abych se umyla. Na to jsem se nevzmohla, takže jsem dostala další výprask a poté mi nenechavé ruce kluků dokonale omyly všechny moje části těla. Jak jsem se dostala do chaty strýce si už nepamatuji, ale druhý den jsem se probudila na čisté posteli potřebná hojivou mastičkou a krásně vykoupaná. Na těle mi po hrůzném zážitku zůstaly jizvy ještě několik týdnů, v duši mě hrůzné sny o Velikonocích na Moravě budou strašit snad celý život! Na závěr bych jako autor podotkl, že povídka se zakládá na skutečných starých zvycích Velikonočních svátků. Autor je považuje za barbarské a Velikonoce proto neslaví