Dobrá rada nad zlato 3

„Snad ano, můžeš,“ řekla jsem a pravou rukou jsem si sundala ramínka košilky a levou jsem si ji přidržovala, aby mi nespadla úplně. „Máš je nádherné.“ Pousmála jsem se. „Nezdají se ti velké?“ Snad chtěl něco říci, ale jeho slova zanikla v bradavkách mých prsou. Svíral a hladil mi je oběma rukama, jeho vlhké horké rty a jazyk, zažívaly nepoznané. Trochu se začal chvět a přerývaně dýchat. Lehce jsem ho odstrčila. „Pojď do pokoje, dáme si ty očka, co´s otvíral.“ Smutně povzdechl. „Ale tu košilku si nechej tak jak ji máš. Jo?“ „Spíš téměř nemám,“ poznamenala jsem a ramínka vrátila na původní místo. „Zmrzla bych, víš?“ Posadila jsem se do křesla a on do druhého naproti mne. Na konzervičku oček zcela zapomněl, jen jeho oči se stále vpíjely do mé postavy. Jsem štíhlá, s většími boky a stehny. Docela to jde. A to jsem na sebe přísná. Měl pooteřená ústa a rty se mu trošilinku chvěly. Spustila jsem si opět ramínka košilky a usmála jsem se na něho. „Je to lepší?“ Pevná, poměrně velká prsa s naběhlými bradavkami se mu ukázala v celé své kráse. „Dělala sis to někdy sama? „Co myslíš? „No...dyť víš.“ Mimoděk jsem rozevřela nohy a rukou pod košilkou si pohladila tmavý klín. „Někdy ano.“ Vzápětí jsem si to uvědomila a rychle nohy překřížila. Někdy bych si dala i pár facek. Sáhl do naběhlých kalhot. „Můžu si je sundat?“ Neřekla jsem nic, bylo mi trošku trapně. Za nás za oba. Ale přesto jsem ho zpod přivřených očí pozorovala. Musel se cítit skutečně nepohodlně. S určitými problémy se vyslekl a jeho naběhlý pyj se konečně osvobodil z neúprosného věznění. Tochu se zarazil, ale pak se odhodlal a přistoupil ke mně. Zavřela jsem oči a jen si pomyslela, že jsem husa. Pohladil mě po vlasech. „Jsi to nejlepší a nejkrásnější, co jsem kdy v životě viděl,“ řekl. Potěšilo mne to, zaklonila jsem hlavu, abych se poddala jeho ruce. Otevřela jsem opět oči a přímo před svým obličejem jsem viděla jeho ztopořené mužství. Vzala jsem jej jemně do rukou a zlehounka políbila na rudou špičku. Jen sebou škubl a záplava spermatu mi zalila obličej. „Promiň,“ hekl, ale já si ho vložila do úst, jazykem ho hladila a mazlila se s ním. Poklekl na kolena, protože i nohy se mu začaly neskutečně chvět. Sklonila jsem se zárověň s ním a ústy a rukou jsem ho vedla ke druhé zničující explozi. Když jsem pocítila, že onen okamžik již nastává, prsty jsem jej pevně sevřela u kořene penisu a stiskla. Chtěl stříkat, ale nemohl. Jeho vzrušení vzrůstalo geometrickou řadou. Teď. Povolila jsem prsty a jeho horká láva se vyvalila do mých úst. Nestačila jsem ani polykat. Sperma mi přetékalo z koutků úst na hrdlo a na ňadra. Pokračovala jsem až do úplného konce. Rukou jsem si otřela ústa, a pak jí potřela prsa. „Stálo to za to? zeptala jsem se. Jen těžce polkl. „Bylo to fantastický.“ Na druhý den, po konkurzu, jsem odjížděla domů. „Iveto, uvidíme se někdy?“ zeptal se mě na chodbě. „Viš, kde bydlím, tak se někdy zastav, když budeš chtít, ale je to dost daleko.“ „Já přijedu rád, jak to jen půjde. Ale prosím tě, nemáš svoji fotku, nebo cokoli... na památku?“ Fotek mám habaděj, jako herečka je mít musím, ale napadlo mne něco jiného. Co když bych mu dala své, ještě teplé kalhotky? Co myslíte? Ano? Ne? Nebo je mám poslat raději vám?