Návrat ke kořenům II.

Venku sněžilo, jakpak by ne. Byla polovina února, tři měsíce po událostech na babiččině chalupě a já měl v práci opět napilno. I když zejména poslední měsíc, jsem se snažil chodit z práce domů včas. Měl jsem k tomu jeden nový důvod. Během letu z Prahy do Londýna jsem se seznámil se svou přítelkyní, letuškou. Můj sexuální život se tím uvedl do normálu a já měl pocit, že zase žiji běžným způsobem, jako většina lidí. Na svůj incestní sexuální zážitek jsem si sice tu a tam letmo vzpomněl, ale vždy jsem myšlenky zaplašil. Styděl jsem se za své počínání a násilí, které jsem se na babičce dopustil. Nová přítelkyně byla, co se týká sexu, náročná a vášnivá, takže zapomenout na činy způsobené sexuální abstinencí, bylo celkem snadné. Napomáhalo tomu také to, že jsme s babičkou spolu v postatě nekomunikovali ani se nestýkali, pokud pominu vánoční pohled poslaný mou matkou, pod který jsem i já připojil svůj podpis. Netušil jsem však, že velmi brzo dojde opět k neočekávanému zvratu. Dva dny na to, sedím večer u domácího počítače, když zazvoní telefon. Volá moje matka a informuje mě o tom, že se babička chystá do Prahy, na pozvání své spolužačky. Ptám se, co s tím mám společného. Matinka mě informuje, že babička musí někde ty dvě noci přespat, u nich je plno ( s rodiči bydlí mé dvě nezletilé sestry ) a já mám byt velký dost. Rychle hledám nějakou výmluvu, když mě matka sama přeruší a říká, že babička, vzkázala po tátovi, že u mě bydlet nechce ( táta zřejmě právě dorazil domů ). „ Vy jste si z babičkou něco udělali?“ Zeptala se máma překvapeně. „ Nevím o ničem.“ Řeknu a přehnaně znuděně dodám : „Zřejmě vrtochy naší babičky.“ Matka pak chvíli mluví s otcem a můj byt pak zařadí do kategorie – náhradní ubytovací zařízení pro babičku – pokud se nevymyslí něco jiného, nebo si to sama babička nerozmyslí. Hned druhý den jsem se od ségry Jany dozvěděl, že babička bude bydlet přímo u své spolužačky. Bláhově jsem si myslel, že tím se to pro mě vyřešilo. O dalších dvacet čtyři hodin později mi na mobilní telefon volá neznámé číslo. Byla to babiččina spolužačka paní Tichá. Babičku na toulkách Prahou rozbolel zub a teď spolu sedí v čekárně zubní pohotovosti. Paní Tichá mě poprosila, jestli bych si je nemohl u zubaře vyzvednout a dovézt je obě k ní domů. Neměl jsem na vybranou, slíbil jsem to a za pětatřicet minut jsem už vybíhal schody zubní pohotovosti v Palackého ulici. Babička seděla i se spolužačkou v čekárně a čekali až zabere umrtvující injekce. Na babičce bylo evidentně vidět, že má v sobě něco víc, než jen znecitlivující narkotikum. Během procházek po zasněžené Praze, jak mě paní Tichá později vyprávěla, si dali tu a tam „groček“, aby se zahřáli. Babička nebyla zvyklá pít a když se k tomu přidal jeden, dva Ibuprofeny na začínající bolesti zubů, výsledek byl takový, že se teď babička dívala spíš skrze mě, než na mě, s omámeným výrazem ve tváři. Dentistův zákrok babičce evidentně ulevil a já obě dámy odvezl k paní Tiché domů. Chtěl jsem se před domem spěšně rozloučit, ale paní Tichá trvala na tom, že mi udělá alespoň kafe a nabídne tvarohový koláč. Zavěsila se do mne a už mě nepustila. Nedalo se nic dělat, a tak jsme ve třech vystoupali do čtvrtého patra. Kromě paní Tiché, která byla také evidentně v náladě, jsem musel podpírat i babičku, která lehce vrávorala a po domě pořvávala : „ Drž si mě dobytku, nebo upadnu a budeš se mnou muset ještě do nemocnice.“ Paní Tichou to překvapilo a pobavilo zároveň a babičku cestou omlouvala, že je v náladě a že to tak nemyslí. Já ale věděl své. Babiččina spolužačka nás uvedla do obývacího pokoje s omluvou, že si dá rychlou sprchu a hned se nám bude věnovat a odešla do koupelny. Zůstal jsem s babičkou sám. Babička byla oděná stále ve svém zimním kožíšku, z pod kterého jí vykukovaly sametově černé šaty. Řekl jsem jí, ať si ho sundá, nebo se upeče. Odpověď byla bleskurychlá a tvrdá : „ Jo abys mě mohl zase ošukat prasáku!“ Dal jsem si ukazovák před ústa : „ Co vyvádíš, nejsme tu sami!“ Babička nereagovala, bylo vidět, že jí právě naplno dostihly vypité grogy smíchané s prášky a teplo obýváku zkázu dokonalo.Zvedla se a kráčela k ložnici, že jde spát. Za dveřmi ložnice se svalila na postel, stále celá oblečená. Seděl jsem na sedačce v obýváku a pozoroval ji. Z koupelny se teď ozýval zvuk tekoucí vody a zpěv paní Tiché. Vstal jsem, abych babičce pomohl z kabátu a uložil jí. Při rozepínání knoflíčků na kožíšku se mi vybavily vzpomínky na listopad. Pocítil jsem počínající vzrušení. Už jsem měl celý kožíšek rozepnutý, r ozhrnul jsem ho, abych mohl babičku svléknout, sametově černé šaty se ukázaly v celé své kráse, zakončené decentním dekoltem. Nevím, kdy je babička kupovala, ale bylo to určitě v dobách, kdy měla o dost kil méně. Myslím, že obléknout si je trvalo asi dost dlouho a stálo to spoustu sil. Babiččina velká prsa se po napnutou látkou zdála ještě mnohem větší, kousek níž se rýsovalo vystouplé břicho a ještě níž silná, ale pevná stehna. Začínal jsem opět ztrácet kontrolu. Z koupelny se stále ozýval falešný zpěv paní Tiché a já se omámen nemohoucností babičky rozhodl nelenit a využít příležitosti. Kožíškem jsem se přestal zabývat, jeho sundání by stálo spoustu sil a času a ten nemám. Rozepnul jsem si poklopec a vyndal z něj svého ptáka. Pak jsem se snažil vyhrnout babičce černé šaty. Šlo to mizerně, protože babička na nich ležela celou vahou své zadnice. Dal jsem jí nohy, co nejvíce k sobě a s velkou námahou, kousek po kousku vyhrnoval, jak jen to šlo. Pták mi trčel dopředu jako kopí a samotný akt svlékání mě vzrušoval víc, než jsem čekal. Pak se to konečně povedlo. Pod šaty měla babička pouze punčochy a nikoliv punčocháče, jak jsem původně předpokládal. Punčochy byly přichycené k jakémusi podvazkovému pásu, který mi připomínal staré porno filmy. Babička po celou dobu jen nehnutě ležela a sem-tam prohodila nějaké nesrozumitelné věty. Teď jsem na opak začal babičce co nejvíce roztahovat nohy až látka na zpola vykasaných šatech praskala. Vzal jsem svůj penis do ruky a lehl si mezi její nohy plnou vahou, odsunul jsem kalhotky na stranu, přiložil žalud na začátek babiččiny kundy a lehce začal tlačit. Zpěv v koupelně v tu chvíli ustal. Vyděsilo mě to a rychle jsem vstal, v domnění že paní Tichá ukončila hygienu a přichází. Začal jsem se chovat tak, jako bych babičce pomáhal se svlékáním a spodní polovinu těla přikryl přehozem na posteli. V té rychlosti jsem zapomněl na stále trčící penis z mých kalhot. Naštěstí to byl planý poplach. Za chvíli se totiž rozezvučel fén. Vrátil jsem se k babičce, která už zase měla nohy u sebe. Chytil jsem jí za kolena a tlačil na ně od sebe tak dlouho dokud se nedotkla obě postele. Díky této poloze, teď měla babička nejen nohy maximálně od sebe, ale navíc jí to přizdvihovalo zadek tak, že proniknout do ní bylo hračkou, lehl jsem si znovu na ní, upravil kalhotky tak, aby mi nepřekážely a začal pomalu pronikat do její kundy. Pustil jsem kolena a chytil babičku za její obrovské kozy, které se rýsovaly po látkou a pomalu přirážel. V ten okamžik se mi zdálo, že se babička začíná pozvolna probírat a zvuk fénu v koupelně utichl. Rychle jsem vyklouzl a tentokrát penis strčil zpět do kalhot, šlo to, vzhledem ke ztopoření poměrně obtížně. Stačil jsem ještě zapnou na kožíšku dva knoflíky a rychle vklouznout do obýváku. Paní Tichá, oblečená v županu, vyšla z koupelny a našla mě, jak způsobně sedím na sedačce, bouli v rozkroku jsem zakryl dámským časopisem, který ležel na stole. Ukázal jsem směrem k ložnici : „ Babička šla spát…oblečená.“ Paní Tichá mávla rukou, mile se na mne usmála a pokračovala do kuchyně postavit na slíbené kafe. Pití kávy a pojídání tvarohového koláče jsem maximálně urychlil, a tak jsem se už po dvaceti minutách mohl s paní domácí rozloučit. Pohrozil jsem jí z legrace, aby z babičkou zítra tak nedivočily, jako dnes, nebo na ně zavolám protidrogovou jednotku. Paní Tichá se uculovala a vyprovodila mě ke dveřím. Jen vzala za kliku, ozvala se babička z pokoje : „Helenko, Helenkóó!“ Paní Tichá, pustila kliku a požádala mě, jestli ještě chvíli posečkám a pomohu jí babičku svléknout a uložit. V duchu jsem si pomyslel, že jsem s tím už tak trochu začal. Zpátky do ložnice se mi, z pochopitelných důvodů nechtělo, nedalo se však nic dělat. Když jsme vstoupili do ložnice, seděla už babička na okraji postele,zimní kožíšek položený vedle sebe, sametově černé šaty vykasané tak, jak jsem je zanechal a mžourala do světla, které přicházelo z obýváku. Paní Tichá byla žena činu, ihned přistoupila k babičce, pomohla ji vstát a začala jí rozepínat zip u šatů, umístěný na zádech. Lehce jsem si odkašlal, abych naznačil nevhodnost takového počínání, před osobou mužského pohlaví, nehledě na příbuzenský poměr. Babiččina spolužačka okamžitě pochopila a poprosila mne, ať zatím napustím v koupelně vanu. Co se dělo v ložnici dál nevím, bylo devět večer, já seděl na vaně a bolela mě hlava ze vzrušení, které se mi nepodařilo naplnit. Po čtvrt hodině se otevřely dveře ložnice a vyšla z nich babička, oděná pouze ve velké osušce, doprovázená spolužačkou. Vstal jsem z okraje vany a vyšel ven, abych uvolnil koupelnu. V okamžiku, kdy jsem obě ženy míjel, se rozezvučel zvonek u vchodových dveří. Paní Tichá šla otevřít a vzápětí jsem uslyšel tlumený hovor. Babička se zavřela v koupelně a já opět zůstal sám v obýváku. „Musím na chvíli zaskočit k sousedce. Pohlídejte babičku a až se vykoupe, ať si jde lehnout, já sem tu hned.“Volala na mě paní Tichá z předsíně, a pak jsem uslyšel jak se zabouchly dveře. Sedl jsem si v obýváku na sedačku a litoval toho, že jsem dnes vůbec zvedal telefon, zejména pak, šlo-li o neznámé číslo. Pak jsem si vzpomněl na vzrušení, které mě opanovalo v okamžiku, kdy jsem babičku v ložnici svlékal a hlava mě rozbolela ještě víc. Pomalu jsem vstal a šel ke koupelně. Chvíli jsem váhal. Za dveřmi bylo slyšet pouze tekoucí vodu. Zmáčkl jsem kliku a vstoupil dovnitř. Babička byla stále v os ušce, předkloněná nad vanou, v ruce láhev s pěnou do koupele. Tekoucí voda způsobila, že si mého příchodu nevšimla. Potichu jsem za sebou zavřel, pomalu přistoupil k babičce a chytil jí v pase. Babička ztuhla, ale neotočila se. „Kde je Helena ?“ Zeptala se potichu. Řekl jsem jí, že šla k sousedce. „Tak dělej, co musíš, ale rychle !“ Řekla přiškrceným hlasem a vyhrnula si osušku přes boky. Vyndal jsem ptáka z kalhot, chytil babiččinu ruku a vložil jí ho do dlaně. Babička zůstávala předkloněná nad vanou a ptáka pevně sevřela a párkrát po něm přejela nahoru a dolů. Roztáhl jsem babičce půlky, sáhl přes okraj vany do vody, rukou penis namočil a pak hned do babičky vklouzl. Babička vzdychla, vypnula tekoucí vodu a zapřela se rukama. Pomalu jsem přirážel, babička potichu sténala, mezi zuby cíp ručníku. Pak mě napadlo, babičku otočit. Rozhlédl jsem se po koupelně, chytil ji pod zadkem a posadil na pračku stojící za vanou. Nebylo to tak snadné, jak jsem si myslel, babička něco vážil a. Osušku jsem přitom celou strhl a hodil na zem. Chytil jsem babičku za ohromné prsy a znovu do ní, tentokrát zepředu vnikl. Babička sténala o poznání hlasitěji a tlumila proto zvuky levou rukou, vloženou do pusy. Pravačkou mě překvapivě chytila za zadek a pobízela mě s ní k rychlejší akci. Přirážel jsem, co to dalo. Babička už rozhodně nevzdychala, přímo řvala. „ Už budu!“ Šeptl jsem jí do ucha. „ Ne abys to zase nastříkal do mě!“ Odpověděla babička rychle, mezi sténáním. Vytáhl jsem ho s tím, že jí vše nastříkám na břicho, ale pak mne napadlo něco jiného. Vyndal jsem ho, chytil babičku, kolem zad a sundal jí z pračky, poté jsem jí zatlačil na ramena a nutil jí kleknout. Babička zmateně poklekla a já se jí ho snažil nacpat do pusy. Bránila se : „ Do pusy ho nevezmu, to ne! To jsem nedělala ani dědovi.“ Chytil jsem jí za bradu a sevřel obě tváře tak, aby musela otevřít a hned jí ho tam nacpal a začal pohybovat její hlavou, aby mě pořádně vykouřila. Nemusela se ani moc snaži t, po pár vteřinách jsem se udělal. Babička sice huhňavě protestovala, ale všiml jsem si toho, že jí můj orgasmus, vzrušil tak, až jí to samotnou překvapilo a pár okamžiků potom, ještě náruživě přejížděla jazykem po žaludu, přitom mě pevně držela za obě stehna. Udělal jsem se právě včas. V momentě, kdy babička dolízávala můj penis, cvakly vchodové dveře do bytu. Rychle jsem babičku pustil, zastrčil ptáka do kalhot a vyšel do obýváku. Jen jsem dosedl na sedačku, vstoupila paní Tichá. Ptala se po babičce, jestli je vše v pořádku a jestli už se vykoupala. Odpověděl jsem, že je stále v koupelně a že už musím opravdu jít. Skrz dveře do koupelny jsem se z babičkou rozloučil, pak s paní Tichou, popřál dobrou noc a odjel domů. Doma jsem se si lehnul do vany a dlouze přemýšlel o všem, co se událo, v listopadu i teď v únoru. Přítelkyně už spala a mě se honila hlavou spousta otázek a žádné odpovědi. Jedno jsem, ale věděl určitě: Tohle není konec, to je jen začátek !